Digitální agentura Aitom nedávno zjišťovala, jak si Češi oblíbili sociální sítě. Studie mimo jiné porovnávala, kolikrát denně si lidé přečtou zprávy a kolikrát kontrolují své sociální sítě. Nějaký zpravodajský web si podle průzkumu alespoň jednou denně otevře 71% mužů, žen pak o 7% méně. Oproti tomu sociální sítě jsou spíše doménou žen: minimálně jednou denně si je prohlédne 75% z nich, 65% kontroluje dokonce několikrát denně. U mužů pak jde pouze o 43%.
Televizi či rádio on-line Češi sledují velmi málo. Alespoň jednou denně si na internetu pustí rádio jen 12% lidí, v případě televize je to pouhých 9%.
Zprávy na sociálních sítích
Zájem o aktuální dění stoupá s dosaženým vzděláním: zprávy například pravidelně kontroluje až 83% vysokoškolských absolventů. U studentů s maturitou číslo klesá na 67%, u lidí bez maturity je procento ještě nižší (59%). Tito lidé pak získávají informace z jiných zdrojů. „Náš výzkum jen potvrzuje trend posledních let – lidé stále více informací hledají na sociálních sítích. I klasické zprávy koneckonců sledují na své facebookové zdi, média i značky se proto na tento trend musejí připravit,“ tvrdí ředitel Aitomu Pavel Houser.
Varuje zároveň před riziky, která tento způsob vyhledávání informací přináší. „Facebook se stará o lajky a sdílení, takže vám jeho algoritmus podsouvá věci, které se vám budou líbit pravděpodobněji. Každý tak žijeme ve své informační bublině, která ale nemusí být fakticky úplně přesná. Všimněte si, například před volbami uvidíte spíše reklamy a příspěvky stran, kterým fandíte, než těch, se kterými nesouhlasíte ani trochu. To samozřejmě může omezit vaše rozhodování, protože nemáte veškerá fakta pohromadě“, vysvětluje Houser. Nebezpečí vzniká i kvůli šíření různých hoaxů a falešných zpráv, které si uživatelé často nemůžou nijak ověřit. Právě sociální sítě jsou semeništěm podobného odpadu.
Věková struktura
Sociální sítě a moderní technologie pochopitelně nejvíce sledují mladí lidé. Jejich návštěvnost klesá s věkem. Nejaktivnějšími uživateli jsou lidé ve věku 18-29 let (71%), dále lidé ve věku 30-44 let (54%). Uživatelů, kteří své účty kontrolují denně, je ve věku 45-59 let jen 31%.
Na sociálních sítích nejvíce tráví čas studenti (77%) a nezaměstnaní (77%) nejméně je pak sledují podnikatelé (35%). „To jim může být ke škodě, potřebují totiž budovat svůj osobní brand a zajistit, aby se o nich vědělo. Důležité je proto naučit se se sítěmi efektivně pracovat. Skvělou inspiraci lze najít na profilech zkušenějších – například marketingových expertů, jako jsou Pavlína Louženská nebo Martin Jaroš, ve veřejném prostoru jde také často vidět politik Dominik Feri,“ uvádí Houser.
Komunikátory
V aplikacích WhatsApp a Skype jsou mnohem aktivnější ženy (39%) než muži (25%). Obecně je na těchto chatovacích aplikacích opět nejaktivnější skupina lidí ve věku 18-29 let (53%), s přibývajícím věkem zájem klesá. Aplikace používá 29% lidí ve věku 30-44 let a pouze 14% lidí ve věku 45-59 let.
Podobně je na tom také sociální síť YouTube, zde jsou ovšem aktivnější pro změnu muži. 32% z nich si zde prohlíží videa alespoň jednou denně, u žen je číslo o 4% nižší. Stejně jako u WhatsAppu a Skypu je uživatelskou základnou skupina ve věku 18-29 let (55%), s věkem se obliba platformy snižuje.
Zdroj: časopis COMPUTER 2018 Č. 1
Původní článek vyšel v časopise COMPUTER 2018 Č. 1, leden 2018, autor: Jan Spěšný - článek byl redakčně upraven
Sjednejte si schůzku Jak se k nám dostat?