Melvin Kranzberg působil na univerzitě v Georgii, kde se zabýval historií technologií. Přestože je už více než 20 let po smrti, k jeho odkazu se stále hlásí někteří osvícení inovátoři, kteří Kranzbergovy myšlenky označují jako obdobu Hippokratovy přísahy pro vývojáře či konstruktéry. Pokud jste o Kranzbergovi a jeho zákonech neslyšeli, přišel čas to napravit.
Technologie nejsou dobré nebo špatné; nejsou ani neutrální
První Kranzbergovo pravidlo, které na první pohled působí, že vlastně nic neříká, je považováno za nejdůležitější. Podle Kranzberga jsou dopady a vnímání technologií geograficky a kulturně determinovány a často dochází k tomu, že je konkrétní technologie dobrou i špatnou zároveň.
Jako příklad Kranzbergovi posloužil DDT, jeden z nejstarších a nejznámějších insekticidů, který na jedné straně zachránil stovky tisíc životů v Indii, Asii, Africe, kde se stal lacinou a účinnou prevencí malárie, na druhé straně údajně zapříčinil vymírání některých živočichů, zejména dravého ptactva. Přesuneme-li se k aktuálnějším technologiím, nabízí se Facebook, který může posloužit jako ideální komunikační nástroj, skupiny zde mohou vytvářet lidé s ušlechtilými zájmy, stejně jako ti, kteří stojí na temné straně síly.
Neexistuje tedy univerzální dobro nebo zlo, ale podstatný je širší kontext. To je také problém, kterému se zdráhají dnešní technologické společnosti čelit: mají obrovskou sílu a moc a měly by předvídat možný dopad toho, co produkují.
Vynález je matkou nutnosti
Ano, je to dle Kranzberga přesně obráceně, než jste doposud slýchávali. Kranzberg napsal, že každá technologická inovace vyžaduje značné technické pokroky a úroveň, aby byla plně efektivní a využitelná. Vezměme si příklad chytrých telefonů, které vyvolaly potřebu bezpočtu dalších technologií (bezdrátové nabíjení, 5G sítě…).
Technologie přichází v souborech, velkých i malých
Abychom porozuměli jakékoli části „technologického souboru“, je zapotřebí podívat se na jeho vnitřní uspořádání a vzájemnou souvislost dílčích částí. Kranzberg do „souborů“ zahrnoval pochopitelně i lidi, uživatele, kteří jsou nepostradatelnou součástí fungování každé technologie. Znamená to, že když se jeden komponent sociálního, politického, ekonomického nebo kulturního prostředí změní, má to dopad na všechny ostatní.
Ocel, ropa a železnice byly soubory technologií, které ovládaly 19. a počátek 20. století (zejména v Americe). Dnes jde stejně tak o internet, mobilní telefony a bezdrátovou konektivitu.
V technologických rozhodnutích rozhodují netechnické faktory, které představují sociální komponent technologické stability nebo změny
„Lidé si myslí, že technologie jako abstrakce má vlastní vnitřní sílu, což není pravda,“ nastínil Robert C. Post, historik a kolega profesora Kranzberga. Znamená to, že technologie jsou motivovány politickými a kulturními vlivy z vnějšku.
Nedávno zástupci Kongresu oznámili svůj úmysl přimět společnosti Alphabet (Google), Facebook a další, aby zveřejnili, kdo platí na jejich portálech a službách politické inzeráty, stejně jako je tomu v případě TV, rozhlasu či tisku. Společnosti nemají povinnost tyto informace zveřejňovat, neboť regulace týkající se internetových reklam ji nezahrnují. Nejde přitom o záležitost technického původu, jen v roce 2006, když Federální volební komise rozhodovala o regulaci nových médií, nebrala možná rizika či dopad internetových reklam, příliš v potaz.
Veškerá historie je relevantní, historie technologií je však nejrelevantnější
Období studené války se neslo ve znamení jaderného zbrojení. Stalo se tedy, že některé země měly k dispozici ničivé zbraně, které mohly odpálit. To vyvolalo potřebu odolného komunikačního systému – internetu. Mnoho s tím souvisejících inovací proniklo následně do všech oblastí našeho života.
Znamená to však, že vděčíme za dnešní vymoženosti vleklému soupeření USA a Sovětského svazu? Nebo dokonce konfliktu, který tomu předcházel, tedy druhé světové válce, která mimochodem přinesla řadu revolučních technologií?.
Technologie je lidská aktivita
Profesor Kranzberg na počátku věku internetu poněkud varovně prohlásil, že „mnohé z našich problémů vznikají kvůli nepředvídatelným důsledkům, kdy se zdánlivě neškodné technologie používají v masovém měřítku.“
„Technologie jsou schopné úžasných věcí“, pronesl Tim Cook ve svém zahajovacím projevu na MIT v roce 2017. „Sami je nechtějí dělat, nechtějí totiž nic,“ dodal. Je jasné, co tím Cook myslel – je ve výsledku na nás, jak a k čemu technologie kolem nás využijeme.
S Kranzbergovými zákony samozřejmě souhlasit nemusíte a dnes, tři dekády od jejich zformulování, najdete řadu argumentů, díky kterým by se dala většina Kranzbergových pravidel zásadně přehodnotit. Každodenní činnosti si mnozí z nás nedokážou bez všudypřítomných technologií představit. Lidská produktivita díky technologiím určitě vzrostla, mnoho věcí a činností se zjednodušilo, ale skutečně to lidé pociťují na svých každodenních životech? Aby nám technologie dobře sloužily, je nezbytné je ovládnout a nenechat se ovládat jimi.
Zdroj: časopis Reseller Magazine Č. 1
Původní článek vyšel v časopise Reseller Magazine Č. 1 2018, autor: Michala Benešovská, zdroj: DCD Publishing, WSJ - článek byl redakčně upraven
Sjednejte si schůzku Jak se k nám dostat?
